Rozvoj osobnosti - překročme svůj stín

K rozvoji osobnosti dochází v životě člověka i přirozeně, aniž by se tomu sám aktivně věnoval. Nechci zde spisovat teorie, co všechno na člověka působí, ovlivňuje jej a tím determinuje jeho osobnost a osobnostní růst. Zjednodušeně se na vývoji osobnosti podílí genetická výbava, výchova a prostředí. Jsou to všechno faktory, kterým se obvykle nevyhneme. Tím, že se narodíme a to někomu a někde.

Čemu se však vyhnout můžeme, je naše vlastní práce na nás samotných a naše odpovědnost za to, co z nás "roste". Velice často omlouváme chování toho či onoho z důvodů jako: měl těžké dětství, nebylo mu dáno, není divu, když vyrůstal v takové rodině nebo "to je osud".

Jistě, ne každý se rodíme do ideálních podmínek úplné rodiny, kde si otec váží matku a ta ho ctí, vzájemně se podporují, milují, ruku v ruce přechází obdobím štěstí i trápení, věrně, neochvějně, vzájemně si pomáhají a osobnostně rostou, poskytují si laskavou a upřímnou zpětnou vazbu, oporu duševní i duchovnou a takhle vybaveni vychovávají své děti, zplozené z lásky a upevňují v nich charakter, rozvíjí morálku, učí je býti lidskými, moudrými, plnohodnotnými a hlavně samými sebou.

V běžných rodinách kde-co ze zmíněného schází a kde-co přebývá, co zmíněno nebylo. Nechci teď psát o tom, co má člověk konkrétně dělat, když pochází z rodiny alkoholiků, workoholiků, z rodin rozhádaných nebo rozvedených či jinak postižených, nebo rodinu nikdy nepoznal. Společným jmenovatelem navzdory podmínkám, z nichž pocházíme je naše jedinečnost, naše individualita. Nikdy nejsme kopii někoho. Vždy jsme samými sebou. Už jako děti takovými jsme - proto ta zklamání ale i nadšení typu: "já nevím, po kom to dítě je?"

Co rozhodně dříve či později umíme a můžeme udělat, je překročit svůj stín. Neohlížet se po genech, minulosti a dosavadních podmínkách - ale svobodně se rozhodnout. Vyhovuje mi, jaký jsem? Chci s tím něco udělat? Vím vůbec, jakým být chci? Nezáleží na tom, jestli si odpovím ne-ano-ano; ano, ano, ne (a můžeme vyjmenovat všechny kombinace), záleží pouze na střední odpovědi - jestli chci.

Pokud chci se sebou něco dělat a osobnostně růst, můžu začít. Nevadí, že nevím jak a nevadí, že nevím ještě přesně, kam chci dojít. V tom mi může pomoci jiný člověk, který umí klást otázky a umí se zdržet mého posuzování, umí mě respektovat a ctít a umí z mého vnitřku vynést na světlo mé skutečné tužby. Tuhle pomoc Vám nabízím. Přijeďte.