Klient je expert na obsah - terapeut je expert na proces

 Moje definice psychologa:

Psycholog je citlivým průvodcem vnitřním světem klienta a plně respektuje jeho svobodnou vůli. Nabízí pomocnou ruku na cestě za uzdravením, nebo docílením stavu klidu a spokojenosti. Aktivuje klientův vlastní potenciál a vede ho směrem k růstu osobnosti. Vše vyřčené zůstává pouze mezi ním a klientem.

Psycholog neříká, co MÁ klient dělat. Pomáhá mu lépe se poznat, aby se tak sám uměl svobodně rozhodnout, co dělat CHCE.

Psycholog klienta nikdy neposuzuje.

Psycholog pro klienta vytváří prostředí, ve kterém se mohou odehrávat jedinečné děje směřující ke klientovu dobrému bytí, a to v rámci velice specifického, jedinečného a neopakovatelného lidského setkání, v kontextu jedinečnosti klientova i psychologova životního příběhu.

Psycholog respektuje jedinečnost svého klienta, jeho životní příběh, jeho hodnoty a tudíž tak ke vztahu psycholog-klient přistupuje jedinečně, se zájmem, pozorně a to i na opakovaných setkáních, jakoby se pokaždé setkával s novou unikátní lidskou bytostí, jejíž část existence mu byla v daném čase zpřístupněna, jež se však mění pod vlivem okolností, v kontextu bytí, vztahů a každodenních změn, kam patří i dočasný unikátní vztah se psychologem.

Psycholog je oproštěn od predikcí konstruovaných na základě statistiky či průměrných hodnot. Na moment se mu dotkne duše se živou a jedinečnou bytostí sedící před ním, otevírající s důvěrou a nadějí své jedinečné srdce a pozývající do zcela výjimečného světa neopakovatelného lidského osudu.

Psycholog skrze dialog (nebo jiné terapeutické prostředí) pomáhá klientovi vytvořit prostor, kde klient nalezne více možností, potřebnou vitalitu pro jednání, sebedůvěru, svobodu, jedinečnost. Někdy třeba není nezbytné všemu "porozumět", ale vytvořit svůj "jiný příběh". 

Psycholog vytváří podmínky pro to, aby se objevilo "něco nového".

Psycholog má umět doprovázet člověka tak moudře, aby nepropadl snaze podsouvat klientovi své představy, jak by klient měl žít. (Na světě je spousta rozmanitých způsobů, jak žít.)

***

Důležité je, JAK o svých potížích přemýšlíme a JAK o nich v řeči mluvíme, sami se sebou nebo s jinými lidmi. Tím spoluvytváříme naší realitu. Od toho se odvíjí naše pocity i strategie, jak potíže řešíme. Mnohdy se neumíme vymanit ze začarovaného kruhu minulých bolestí, pořád si je přemítáme před očima, nesprávně i zbytečně hledáme příčiny dnešných strastí v minulých traumatech, mnohdy řešení hledáme způsobem, který se neosvědčil, navzdory tomu se pokoušíme způsobem tejným, avšak mnohem intenzivněji. Výsledkem je neúspěch a větší ztráta energie, demotivace a smutek, ztráta víry, že nám bude líp.

Jiný pohled, přemýšlení, co nám doposud pomohlo, že nejsme úplně zhrouceni, jak jsme to dokázali, že navzdory osudu jěště stojíme na nohách, co jsou naše zdroje, ze kterých čerpáme, kdo nám může být nápomocen, přemýšlení o tom, co chceme místo toho, co jsme doposud měli a již nechceme, případné přerámování potíží na "pomocníky", díky kterým se učíme a stáváme silnějšími i vybavenějšími pro další bitvy, úpřimné ocenění silných stránek, zkrátka jiný pohled na stejnou situaci ji činí "jinou" a jinak uchopitelnou.

Jsme experti na svoje životy, odpovědi nosíme uvnitř, snad si někdy neumíme pokládat ty správné otázky. Dočasně.

Co psycholog nebo terapeut není?

Není "editorem" klientova příběhu.

Není expertem na řešení. 

Není expert na "normalitu".

Není tím, kdo stanovuje cíle.